CANISTERAPIE - LÉČBA PSEM 🐾

🐾 ❤️ Canisterapie je léčebný kontakt pejska (mě) Haf a člověka. Všude kam přijdu,   vyvolávám dobrou náladu a spoustu úsměvu. Jsme velmi chytří a šikovní pejsci  :) 

🐾 ❤️ Canistherapy is a therapeutic contact dog (me) and a human. Wherever I come,  raise a good mood and a lot smile. We are very smart and handy dogs :) 

The rehabilitation games with CANISTHERAPY :) MY TEAM !! ;) HAf !  :)

Canisterapie je léčba, při které se používá působení psa na člověka. Používá se v dětské terapii, u mentálně i fyzicky postižených pacientů, u pacientů s kombinovanými vadami, při fyzioterapii (úrazy ,nehybnost), v psychiatrii, při různých závislostech, při srdečních onemocnění, v Domovech důchodců i v LDN (Léčebny dlouhodobě nemocných). Canisterapií se při komunikaci s autisty dosahuje vynikajících výsledků. Působí dobře i na lidský personál proti syndromu vyhoření. A  pomáhá i proti strachu.

Pro léčbu jsou využívány i kočičky - FELINOTERAPIE a koně - HYPOTERAPIE

Pojďme si o CANISTERAPII říci ještě více odborněji..

Canisterapie (pojmenování vzniklo v ČR) je název pro metodu pozitivního psychosociálního a fyziorehabilitačního působení na potřebné osoby, prostřednictvím speciálně vedeného a cvičeného psa nebo feny (canis = latinsky pes, terapie=léčba).

Kontakt se psem představuje účinné rozptýlení pro lidi trpící psychickými poruchami, depresí nebo pro ty, kteří se prostě cítí opuštěně. Například v domovech pro seniory nebo v dětských domovech, kde je pes pro děti kamarádem a tvorem, o kterého se musí starat, a tak se lépe srovnají se ztrátou rodičů.

V ústavech pro mentálně a fyzicky postižené pes tvoří součást rehabilitace, protože napomáhá procvičování některých částí těla. Velmi významnou a úspěšnou metodou je polohování.

U dětí se canisterapie nejčastěji využívá při práci v logopedii, rehabilitační praxi, u sluchově a mentálně postižených dětí. U autistů může pes dlouhodobým působením plnit roli prostředníka mezi jejich světem a okolím.

Canisterapie se také uplatňuje jako pomocná psychoterapeutická metoda při řešení různých situací v případě, že jiné metody nejsou účinné nebo použitelné. Canisterapie zná tyto formy: aktivace, terapie, edukace a krizová intervence

Metoda a její účinky

Canisterapie má vliv na psychologickou a sociálně-integrační stránku člověka. Vliv je tedy zásadně dvojí - psychosociální a fyziorehabilitační. Canisterapeut může psem aktivovat myšlení, paměť, komunikaci, učení se (mluvenou řeč, neverbální projevy atd.) ale i motoriku (chůzi, pohyb paží, rukou a prstů atd.). Formou terapie - po stanovení si cíle s klientem - lze úzce spolupracovat s logopedem, fyzioterapeutem, pedagogem, psychologem, ergoterapeutem, gerontologem, psychoterapeutem, zdravotním personálem atd.

Canisterapii lze úspěšně zařadit do okruhu sociální rehabilitace. Vykonavatel této činnosti však musí mít kompetence v oblasti kynologie a etologie psa i sociálních dovedností (komunikace s lidmi, empatie, zvládání krizových situací, náhled do psychologie člověka, znalost diagnóz zejména cílové skupiny, kterou psem ovlivňuje apod.).

Polohování

Metoda polohování existuje ve fyzioterapii již od 50. let 20. století. Jde o to, že pokud se postižený klient nemůže hýbat, musíme jím pohybovat my, abychom zabránili vzniku proleženin, blokaci a procvičili svaly. Pes v polohování nahrazuje polštáře, které klienta podpírají, díky své teplotě působí na klienta velmi příjemně a díky dýchání psa se většinou zklidní i dech postiženého. Největší výsledky jsou vidět u lidí trpících svalovými křečemi (spasticita) nebo třesem.

Technika polohování v canisterapii značí zejména dvě techniky - polohování relaxační a polohování rehabilitační. V obou případech speciálně trénovaného psa na tuto techniku "přikládáme" pokud možno k odhaleným částem klientova těla, které chceme stimulovat = prohřát, uvolnit, aktivovat, aby si je klient uvědomil. Pes má fyziologickou tělesnou teplotu oproti člověku o cca 1,5-2 stupně Celsia vyšší. Dochází k prohřátí a hlubokému prožitku čití v místech kontaktu se psem (tj. v ohybu kolenou, boky těla klienta ležícího na zádech či na břiše, záda klienta ležícího na boku, plosky nohou, šíje, tvář a temeno...). Ideální je obložit klienta více terapeutickými psy. Polohování je pro psa velmi namáhavé, nemělo by trvat déle než 15-25 minut v kuse. Běžně se výsledky polohování začínají projevovat již po 7. až 12. minutě. Úkon by měl probíhat v teplém, klientovi i psu příjemném prostředí bez rušivých vlivů (ruch - pohyb, pach, zvuky), jinak nemá účinnost. Tato technika byla poprvé zveřejněna a popsána v ČR - v Brně, českými canisterapeuty.

Jak canisterapie léčí

  • Rozvíjí hrubou a jemnou motoriku
  • Podněcuje verbální i neverbální komunikaci
  • Rozvíjí orientaci v prostoru a čase
  • Pomáhá při nácviku koncentrace a paměti
  • Rozvíjí sociální cítění, poznávání se složkou citovou
  • pomáhá proti strachu
  • zlepšuje motivaci 
  • a  další...

Typy pacientů

Největší výsledky polohování se psy jsou vidět u tělesně postižených, kteří trpí svalovými křečemi nebo třesem.Stejného principu byla s úspěchem využita u pacientů s nemocemi způsobující svalový třes (např.Parkinsonova choroba, částečné ochrnutí, artroza, a další). A na psychologickou a sociálně-integrační stránku člověka po nehodách různého typu.